Pro účast na Macešce je nutné splnit následující bezpečnostní požadavky. Tento nástroj vám pomůže zkontrolovat, zda vaše vozidlo splňuje základní požadavky.
Maceška není jenom název závodu. Je to legenda, která se táhne skrz desítky let českého motoristického sportu. Každý rok, v první polovině listopadu, se na okraji Brna shromáždí desítky vozidel, jezdci a tisíce diváků, kteří přijíždějí z celého Česka i ze sousedních zemí. Maceška je rallye, která nejde jen o rychlost - jde o charakter, o tradiční atmosféru a o to, že tu nejsou jen profesionálové, ale i lidé, kteří si závod užívají jako velký rodinný výlet.
Maceška je oficiálně nazývaná Maceška Rallye a je to jedna z nejstarších a nejpopulárnějších rallye v Česku. Začala v roce 1969 jako lokální závod na okruhu mezi Brnem a Znojmem. Původně se jmenovala „Závod na Macešce“ podle obce Macešovice, kde se nachází start a cíl. Dnes už se trasa táhne po lesních a horských cestách v okolí Brna - přes Špilberk, Boskovice, Hluboké a zpět. Trasa je krátká, jen 120-140 kilometrů, ale je plná ostrých zatáček, náhlých stoupání a kamenitých úseků, které vyžadují přesnou jízdu.
Nejde o světovou špičku jako WRC, ale Maceška je pro mnoho jezdců důležitější než některé mezinárodní závody. Proč? Protože tady nejsou jen technické systémy a profesionální týmy. Tady je každý jezdec osobnost. Někdo jede s vozem z roku 1987, který opravil sám ve svém garáži. Někdo má na palubě svou babičku, která mu dává rady, jak se chovat na zatáčce. A někdo je tu jen proto, že se tu sešel celý rodinný kruh - otec, syn, dědeček a kamarádi.
Na Macešce najdete všechny typy jezdců. V první kategorii jezdí profesionální závodníci z týmů jako Škoda Motorsport nebo APR Performance. Ti používají moderní rallye auta s 400 koní a speciálními pneumatikami. Ale ve druhé kategorii už jen takové staré Volkswagen Golf GTI z 90. let, Opel Kadett nebo Renault 5 Turbo. Některé auta mají více než 30 let a stále jezdí - protože je jejich majitelé milují.
Největší překvapení každý rok přichází s auty, která se vůbec nevejdou do žádné kategorie. Jezdec s Trabantem, který má upravený motor z Škody Favoritu. Nebo s Škodou 110 R, kterou opravil z částí z garáže v Jihlavě. Tato auta nejsou rychlá, ale jsou plná ducha. A právě proto je Maceška tak jedinečná.
Na Macešce není žádný veřejný přístup do paddocku. Všichni jsou stejný - jezdci, mechanici, diváci. Můžete si sednout vedle někoho, kdo opravuje auto, a popovídat o tom, jaký je ten závod v porovnání s rokem 1995. Někdo vám ukáže, jak se dělal vlastní závodní systém pro tlačítko na palubě. Někdo vám předá kávu z termosky, která stála 200 korun a vydržela 15 let.
Na rozdíl od jiných závodů, kde je všechno připraveno pro zábavu - food trucky, hudební skupiny, dětské hřiště - Maceška je prostá. Je tady jen vozidlo, cesta, člověk a vítr. A právě ta prostota je ta, která lidi přitahuje. Není tu žádný marketing. Není tu žádný přehnaný show. Je tu jen skutečnost: lidé, kteří chtějí jezdit, a lidé, kteří chtějí sledovat, jak jiní jezdí.
Závod začíná v pátek večer. Start je v Macešovicích, u obecního úřadu. Každé auto má svůj časový interval - nejsou všechna najednou. Každé auto jede jedno po druhém, vzdálenost mezi nimi je 30-60 sekund. To znamená, že když jedete na cestě, nevidíte jiné auta. Vidíte jen cestu, překážky a vlastní myšlenky.
Trasa je rozdělena do několika specialit - to jsou úseky, kde se měří čas. Celkem jich bývá 10-14. Každá specialita je krátká, 2-5 kilometrů, ale velmi náročná. Některé jsou na silnici, jiné na lesních cestách. Některé jsou plné jízdních rýh, jiné mají ostré stoupání. A všechny jsou plné kamenů, které se při dešti přesunou a změní charakter trasy.
Na konci dne se všichni jezdci sejdou v Macešovicích. Zde se zveřejňují výsledky. Ale nejde jen o vítěze. Každý, kdo dokončil závod, dostane odznak. A ten odznak je důležitější než první místo. Protože Maceška není o tom, kdo je nejrychlejší. Je o tom, kdo se tam dostal.
V roce 2005 bylo na Macešce kolem 80 vozidel. Dnes jich bývá přes 150. Výrazně se změnila bezpečnost. Dříve jezdci jezdi bez přepravovacích pásů, bez havarijních zásobníků, bez helmy. Dnes je to všechno povinné. Ale i přes to se závod neztratil. Naopak - díky bezpečnosti se sem přidávají noví jezdci, kteří dříve měli strach.
Technologie se změnily. Dříve se používaly papírové navigační listy. Dnes je každé auto vybaveno GPS a digitálními systémy, které vám říkají, kdy máte zatáčet. Ale mnoho jezdců stále používá papír. Protože si pamatují, jak to bylo. A protože to je součást Macešky.
Největší změnou bylo přijetí nové generace. Děti těch, kdo jezdili v 80. letech, teď jezdí samy. A přivezly s sebou své kamarády. A tak se Maceška stala nejen závodem, ale i místem, kde se předávají příběhy.
Maceška je jedním z mála závodů, kde se neztratila lidská dimenze. V jiných závodech je všechno komerční. Tady je všechno autentické. Tady se nesetkáváte s brandy, ale s lidmi. Tady se neprodává nápoj za 100 korun - tady si koupíte kávu za 20 a dostanete ji v plastovém kelímku, který vám vydal mechanik, který se vám zasmál.
Je to závod, který se nezúčastňují jen lidé z Brna. Přijíždějí z Ostravy, z Plzně, z Liberce, z Prahy. I z Rakouska a Slovenska. Každý rok se zde shromáždí lidé, kteří se v jiných místech nevidí. A přesto se znají. Protože všichni znají Macešku.
Je to závod, který nevyžaduje miliony. Vyžaduje jen vůli. Vůli jezdit. Vůli přijít. Vůli se podívat. A vůli si říct: „Tohle je to, co mě baví.“
Chcete jet na Macešku? Nejprve potřebujete auto, které je technicky v pořádku. Ne musí být rychlé, ale musí být bezpečné. Všechna vozidla musí mít:
Registrovat se můžete na oficiální stránce Macešky - vždy v říjnu. Počet míst je omezený - obvykle se přihlásí přes 200 vozidel, ale jen 150 jich může jet. První přihlášení mají přednost.
Nezapomeňte si vzít teplé oblečení. V listopadu je tu často mráz. A vždycky si přiveďte nějakou kávu. Nejen pro sebe - pro někoho, kdo vám bude říkat, jak to dělal tenkrát v roce 1988.
Mnozí si myslí, že Maceška je jen „stará zábava pro staré jezdce“. Ale to není pravda. V posledních letech se na závod přihlásilo více než 40 jezdců mladších než 30 let. Mnozí z nich jezdí s moderními auty - Subaru Impreza, Mitsubishi Lancer, Škoda Fabia Rally2. Ale i ti, kdo jezdí s těmito auty, znají příběh Macešky. A respektují ho.
Největší mýtus je, že je to „pouze závod“. Ale není. Je to tradice. Je to rodina. Je to místo, kde se neřeší, kdo má nejdražší auto. Je to místo, kde se řeší, kdo se tam dostal a proč.
Ano, Maceška je jedním z nejbezpečnějších závodů pro začátečníky v Česku. Všechna vozidla procházejí technickou kontrolou, a každý jezdec musí mít závodní licenci. Trasa je označená, a na každé specialitě jsou záchranné týmy. Mnoho nováčků začíná právě zde - protože je zde atmosféra, která podporuje, ne kritizuje.
Ano, Maceška je otevřená i pro diváky. Vstup je zdarma. Můžete se přiblížit k autům, promluvit si s jezdci, vidět, jak se auta připravují. Většina lidí přijde právě proto, že se chtějí podívat na závod z blízka. Neexistuje žádný „přístupový lístek“ - jen přijďte, obuv si oblečte a připravte se na chlad.
Ano, Maceška je součástí Českého rallye mistrovství (CRM) a také částí Evropského rallye poháru (ERC). Výsledky se počítají do celkového pořadí. Ale většina jezdců se na závod přihlašuje ne proto, aby vyhráli mistrovství, ale protože se chtějí podívat na Macešku.
Nejaktuálnější informace najdete na oficiální stránce Maceška Rallye - maceska.cz. Tam jsou pravidla, trasa, termíny a kontakty. Také se tam objevují příběhy jezdců a fotografie z minulých ročníků. Většina informací je v češtině, ale některé sekce mají anglický překlad.
Je to tradice. Závod se začal konat v listopadu, protože v té době byly cesty ještě suché, ale už nebyla žádná jiná velká rallye. Později se ukázalo, že listopadové podmínky - chlad, mokré cesty, listí - přidávají výzvu. A tak se to stalo součástí identity závodu. Někteří říkají, že Maceška je „zimní závod“, který připomíná, že jízda není jen o létě.